ZAHRADNÍ KRBY

Příjemné chvíle u zahradních krbů a grilů se staly samozřejmou součástí života v rodinných domcích nebo rekreačních staveních. Zákoutí pro zahradní přípravu pokrmů lze rychle vytvořit koupí některého z běžně prodávaný sériových výrobků.
Zahradní krb je nejen vítaným místem pro posezení s rodinou či přáteli, ale také vhodný relaxační prostředek - tím spíš, že zahrada se už stala součástí obytného prostoru mnoha lidí. "Klidné a příjemné chvíle vám pomohou daleko víc než dietní předpisy a pilulky. Chce to jen posedět si trochu v klidu u zahradního krbu či grilu někde v příjemném prostředí," tvrdí Václav Vlk, autor knihy Krby v interiéru a zahradě.

Mezi grilem a krbem

Individuálně stavěné zahradní krby jsou většinou součástí kompletního řešení zahrady a mohou vytvořit velmi působivé prostředí. Pokud ale nechceme věnovat budování místa pro grilování tolik času a prostředků, nabízí se jiná varianta: sériové hotové nebo prefabrikované výrobky. Díky rostoucí poptávce je dnes na trhu pestrá škála produktů od jednoduchých plechových grilovacích ohnišť za pár tisíc korun, až po impozantní sestavy za několik desítek tisíc. Výhodou bývá i to, že většinou kupujeme odzkoušený a certifikovaný výrobek, který splňuje bezpečnostní normy a je ze zdravotně nezávadných materiálů. Nebude proto na škodu se při koupi ptát po příslušném certifikátu.

Není snadné rozlišit, co je ještě gril a co už zahradní krb - zejména kovové sériové výrobky neostrost této hranice ještě více znejišťují. Obvykle se předpokládá, že gril je lehké přenosné nebo alespoň snadno přemisťovatelné zařízení, zatímco zahradní krb stojí pevně spojen se zemí. Koupený hotový nebo prefabrikovaný krb či grilovací ohniště jsou snadno sestavitelné na jakémkoliv místě, obvykle se ale předpokládá, že na tomto místě víceméně zůstanou přinejmenším po celou grilovací sezónu.

Nabízí se ale ještě jedno hledisko. Zatímco gril je vyloženě jednoúčelové zařízení pro výrobu pokrmu, krb či ohniště plní i další relaxační funkci: poskytuje estetický zážitek z pohledu na hru plamenů. A tak zatímco lze plyn nebo elektřinu považovat u grilů za běžný zdroj tepla, u zahradního krbu by to bylo - mírně řečeno - poněkud nepatřičné.
Je tu ale jeden háček: u mnoha betonových krbů výrobce považuje za porušení podmínek záruky, pokud v krbu nepoužíváme pouze pilinové brikety, dřevěné uhlí nebo jiný přesně stanovený druh paliva. V takovém případě se ovšem můžeme s představou hořících polínek a pohledem do plamenů rozloučit. Před koupí je proto dobré se na podmínky záruky detailně informovat a mít je od výrobce takříkajíc černé na bílém.

Beton i kov

Při nákupu zahradního krbu se většinou sledují především praktická hlediska. Zařízení by mělo mít podstavec, který je pokud možno těžký, aby zajišťoval stabilitu celé sestavy. Nachází se v něm obvykle i dutina pro skladování paliva. Teprve výš je ohniště a pracovní prostor pro grilování, aby obsluha nemusela být po celou dobu ohnutá. Vyjímatelný popelník umožňuje snadnou údržbu. Šamotové obložení ohniště stabilizuje teplotu a chrání ostatní díly. Výška grilovacího zařízení nad ohništěm je nastavitelná. Vstupy vzduchu do ohniště bývají někdy opatřené klapkami, které umožňují regulovat hoření.

Vhodné je, když jsou kolem ohniště dostatečně velké pracovní a odkládací plochy a místo pro uložení grilovacího náčiní. Komín z materiálu odolného proti žáru a korozi odvádí kouř a zlepšuje hoření. Zakončen bývá stříškou, která zabraňuje odlétání jisker a zatékání dešťové vody.
Nejčastějším materiálem pro výrobu prefabrikovaných zahradních krbů je beton či kov, případně kombinace obojího. Kov umožňuje snadnou demontáž a uschování po sezóně nebo i přemístění během sezóny. Důležitá je u kovových výrobků odolnost proti korozi. I u betonových krbů se na vytvoření lapače kouře a komínu často používá kov. Tato část sestavy bývá většinou z mědi, speciálně upravené oceli nebo nerezu. Na rozdíl od kovového krbu se betonové stavby více blíží "krbové klasice" - obvykle jsou rozměrnější a těžší, takže jde spíš o stabilní zařízení, které má v zahradě své jednou dané místo a poskytuje obsluze dostatečný pracovní komfort. I proto bývá o prefabrikované sestavy z tohoto materiálu větší zájem, čemuž odpovídá pestřejší nabídka.
Mnoho zahradních krbů je víceúčelových: obsahují také třeba udírnu (případně je lze na ni jednoduše upravit), pec pro výrobu pečiva a podobně.

Pro každého něco

Asi nejjednodušším výrobkem pro posezení u plápolajícího ohně jsou sériově vyráběná zahradní ohniště. Na rozdíl od těch skutečných nevypálí trávu, lze je snadno přemístit a ještě mají úchyty pro grilovací rošt nebo jehly. Nevýhodou ovšem je, že neodvádějí kouř nad hlavy účastníků pikniku - lapač kouře a komín buď nemají vůbec, nebo spíš jen symbolický. Za nejjednodušší nedáte ani dva tisíce, příkladem solidnějšího výrobku je pak třeba plechové grilovací ohniště Weber za necelých pět tisíc korun.
Ceny skutečných zahradních krbů už ale začínají na stejné, nebo dokonce nižší úrovni. Například betonová sestava Dallas stojí okolo 3700 korun. Zabírá půdorys 88 x 57 centimetrů a komín dosahuje výšky 180 centimetrů. Poněkud rozměrnější výrobek Tuareg ze stejného materiálu stojí přibližně sedm a půl tisíce korun. Se svou výškou 230 centimetrů a půdorysem 114 x 71 centimetrů už jde o plnohodnotný krb. Obdobně velká Casablanka se prodává za cenu necelých 9000 korun.
Výrobek Exklusive představuje kombinaci betonu s nerezovým komínem a stojí 9900 korun. Existuje i ve verzi s udírnou. Ceny větších a luxusnějších produktů se ovšem mohou vyšplhat i nad deset tisíc korun. Betonový krb Glasgow je za přibližně dvanáct a půl tisíce, Santa Rosa za necelých patnáct tisíc.

Okolí je také důležité

Při posuzování praktických nároků na zahradní krb bychom neměli zapomínat ani na ty estetické. Jednou z nevýhod prefabrikovaných výrobků je, že obvykle musí z výrobních důvodů rezignovat na klasické materiály jako kámen nebo cihly, případně se snaží je více či méně zdařile napodobovat. Sériově vyráběné sestavy proto budou jen málokdy ladit se stylovými chalupami nebo s domy postavenými podle individuálních architektonických návrhů. Nejspíš také nesplní nároky těch majitelů nemovitostí, kteří mají vyhraněnější vkus. Díky snadné demontovatelnosti však mohou být vhodným přechodným řešením do doby, než zahrada získá definitivní tvář.
I u prefabrikovaných sestav je nutné myslet na úpravy bezprostředního okolí, zejména na vhodný povrch. Neosvědčila se tráva ani písek, protože po dešti bývají dlouho mokré. Vhodnější se jeví kamenná drť, ploché kameny nebo mrazuvzdorná keramika. V bezprostřední blízkosti krbu se nachází posezení se zahradním nábytkem - nejlépe pod pergolou a u zdi, která tvoří závětří.

Dřevo pro zahradní krby

Pro přípravu pokrmů je třeba používat dostatečné vyschlé dřevo. Měkká dřeva mají schnout nejméně rok, tvrdá tři roky. Nevhodná jsou dřeva s vysokým obsahem pryskyřic, které při hoření uvolňují karcinogenní látky.
Dřevěné brikety se jako ekologické palivo hodí pro udržování tepla - ale zdaleka ne všechny pro přípravu pokrmů. Některé totiž víc doutnají než hoří a mohou vydávat nepříjemný dým. I výrobky, o nichž dodavatel tvrdí, že se hodí také pro grilování, je proto lepší předem vyzkoušet.
Samozřejmostí je, že nepoužíváme shnilé dřevo nebo již zpracovaný materiál (překližky, lakovaná dřeva atd.). I některé okrasné dřeviny (například tis) produkují při hoření jedovaté látky. Nikdy se nepeče nad plameny, ale pouze nad žhavými uhlíky. Ideálním palivem pro přípravu pokrmů je dřevěné uhlí.